13.09.2023 23:56
Co se tuzemským fotbalovým fanouškům vybaví v souvislosti s fotbalem v pobaltských zemích, tedy Litvě, Lotyšsku a Estonsku? Příliš mnoho toho asi nebude… možná lotyšský útočník Dāvis Ikaunieks, který zanechal výraznou stopu ve Fortuna lize, zápasy na umělé trávě, soutěžní systém jaro-podzim, někdejší estonský obránce Liverpoolu Ragnar Klavan, nebo snad zápas české reprezentace proti Lotyšsku na památném Euru 2004? V Evropě se přeci jen nacházejí výrazněji zajímavější destinace a pobaltské fotbalové prostředí tak zůstává poněkud stranou zájmu. I přesto do tohoto regionu zamířilo v posledních letech hned několik českých fotbalistů. A prakticky ve všech případech se jednalo o úspěšná angažmá. Níže naleznete profily čtyř dobrodruhů, kteří se vydali probádat fotbalově stále trochu neprozkoumaný a možná neprávem přehlížený region.
Martin Berkovec - Žalgiris Vilnius (2019 - 2021)
Na začátku léta 2019 ukončil tehdy 30letý gólman Martin Berkovec angažmá v Karviné, kde hostoval z pražské Slavie, a přestoupil do litevského klubu Žalgiris Vilnius. Jednalo se o jeho vůbec první zahraniční angažmá, s Žalgirisem podepsal smlouvu na 1,5 roku s opcí na následné prodloužení. Celkem za litevský celek odehrál 34 utkání, ve kterých vychytal hned 13 čistých kont, jeho angažmá lze hodnotit jako velmi úspěšné. V roce 2020 se radoval ze zisku ligového titulu a následného triumfu v litevském superpoháru. Zachytal si rovněž v předkolech Evropské ligy a několikrát byl vybrán do sestavy kola litevské ligy. V rozhovoru pro Deník si angažmá v hlavním městě Litvy velmi pochvaloval, a to po sportovní i životní stránce: “Musím přiznat, že ve Vilniusu jsem byl happy. Vyhráli jsme ligu, celý rok jsme dřeli jako koně… na život je Litva fajnová. Hodně tady frčí elektromobily a koloběžky, dbá se na čistotu, ekologii. V okolí Vilniusu je spousta jezer, nádherná příroda, v tom se žije dobře." Berkovec se musel sžívat i se specifiky tamního fotbalového prostředí, zaskočil ho třeba počet týmů v lize: “Minulou sezonu jich bylo osm, teď dokonce jen šest. Hrajete pořád dokola proti těm stejným, navíc skoro všude na umělé trávě, což je pro gólmana šílenost. Ale člověk si zvykne. Řekl bych, že litevská liga je něco mezi spodkem první české a špičkou druhé, finančně jsou podmínky srovnatelné s Českem,” uvedl v rozhovoru pro server iDnes.cz. Jeho angažmá nakonec trvalo rok a půl, ačkoliv Berkovec přiznal, že by se případnému pokračování nebránil: “Čekal jsem prodloužení smlouvy, další rok jsme měli hrát kvalifikaci o Ligu mistrů, bohužel se stalo něco jiného. Nevyšlo to a vrátil jsem se zpátky.” V lednu 2021 se tak stal hráčem Zbrojovky Brno, ve které působí dodnes.
Jakub Hora - FC Riga (2020)
Po nepříliš výrazném několikaměsíčním hostování v pražské Slavii vyrazila dlouholetá opora Teplic na své první zahraniční angažmá do celku lotyšského šampiona FC Riga. Tehdy 29letý křídelník strávil na hostování v Rize celý kalendářní rok, který zakončil ziskem mistrovského titulu. “Upřímně, když jsem se dozvěděl o zájmu Rigy, nemyslel jsem si, že to bude až takhle vynikající. Všechno je super, jsem opravdu mile překvapený. Před cestou do Lotyšska jsem byl nervózní. Po soustředění mám jen pozitivní dojmy. Co se týká party, a vůbec všeho kolem. Klub je také dobře finančně zajištěný, zázemí i podmínky máme výborné," pochvaloval si v rozhovoru pro web gol.cz. Kvalita lotyšské ligy ho poměrně překvapila: “Je to strašně složité hodnotit. Musím říct, že není úplně jednoduchá. Vzhledem k tomu, jak je lidmi u nás vnímaná a jaký má koeficient, jsem ji čekal mnohem jednodušší. My jsme měli suverénně nejlepší kádr počtem, kde nás bylo asi šestadvacet, i kvalitou. RFS, které skončilo hned za námi jako druhé, hrálo celou sezonu s dvanácti hráči. V tom jsme měli největší výhodu.“ Hora se stal oporou mužstva, celkem za tým z hlavního města odehrál 29 utkání, ve kterých vstřelil 2 branky a zaznamenal hned 9 gólových asistencí. Na podzim si zahrál i v (neúspěšném) předkole Ligy mistrů proti Maccabi Tel Aviv. V rámci svého angažmá řešil i jeden úsměvný problém, který se týkal péče o jeho devítiletého jorkšíra. Varianta s hlídáním v rodině některého ze spoluhráčů nepřipadala v úvahu. „Psovi je totiž už devět let, rozumí jen českým povelům," líčil Hora v rozhovoru pro server Sport.cz. Nakonec mu pomohla náhoda, když se o svém problému zmínil na české ambasádě v Rize, kde řešil návrat rodiny z Česka. „Na ambasádě pracují super ženské. Měly ho doma, každý den s ním jezdily do úřadu. Braly ho na výlety. Oblíbily si ho natolik, že mi ho ani nechtěly vrátit," smál se Hora. Zbytek sezóny 2020/2021 strávil Jakub Hora na hostování v polském klubu Podbeskidzie Bielsko-Biala. Poté přestoupil do Dynama České Budějovice, kde působí dodnes.
Petr Mareš - FK RFS (2021 - nyní)
Slávistický odchovanec se do zahraničí vydal těsně před dovršením svých 30. narozenin. Od začátku svého působení v lotyšském celku FK Rigas Futbola skola patří mezi klíčové hráče týmu, nejčastěji nastupuje na pozici pravého beka. Pravidelně bývá vybírán do nejlepší jedenáctky jednotlivých ligových kol, a dokonce i celých sezón. Týmově nejúspěšnějším pro něj byl hned první rok angažmá, ve kterém slavil se spoluhráči premiérový zisk mistrovského titulu i lotyšského poháru. “Majitel klubu byl štěstím bez sebe, po rozhodujícím zápase se rozbrečel. Pro něho to bylo něco neskutečného. Jsme malý rodinný klub, divácké zázemí není takové, že by nás lidi poznávali na ulici. Ale on to prožíval,” vzpomínal na historický okamžik Mareš v rozhovoru pro Plzeňský deník. V loňské sezóně se s klubem nečekaně probojoval až do základní skupiny Evropské konferenční ligy. V ní odehrál mj. celé utkání proti Fiorentině, pozdějšímu finalistovi soutěže, které skončilo senzační remízou 1:1. Loni v létě v utkání s Liepajou se mu povedl pozoruhodný kousk - do zápasu naskočil až v 73. minutě, následně stihl vstřelit gól, obdržet žlutou kartu, nahrát na gól a poté obdržet v 87. minutě druhou žlutou kartu. "O moc víc už jsem toho stihnout nemohl," vtipkoval po utkání. Celkem v modrém dresu nastoupil již k 107 utkáním, ve kterých nastřádal velmi slušnou bilanci 13 vstřelených branek a 22 gólových asistencí. “Pro českého fanouška to je velká neznámá, ale ta kvalita tady prostě je. Probojovali jsme se do základní skupiny Konferenční ligy, což není lehké ani pro české kluby. Neříkám, že ta liga je stejně kvalitní jako ta česká, ale čtyři kluby odsud by se svou kvalitou v české lize neztratily,” uvedl v jednom z rozhovorů pro web Ruik.cz na dotaz ohledně kvality tamní ligy. Loni s klubem prodloužil smlouvu, která je aktuálně platná až do konce roku 2024.
Jaroslav Harušťák - BFC Daugavpils (2023 - nyní)
Zatímco výše uvedení hráči se do Pobaltí vydali až v relativně vyšším věku, Jaroslav Harušťák zamířil do lotyšského Daugavpilsu již ve svých 21 letech. Odchovanec Baníku Ostrava ještě loni na podzim působil v druholigové Chrudimi, z té se však letos v zimě vydal na roční hostování do Lotyšska. “Zhruba pět dní před koncem přestupního období mi bylo řečeno, že se mnou vůbec nepočítají, že chtějí, abych odešel. Za tak krátkou dobu jsme v Česku nic nesehnali. Lotyšsko byla náhoda. Tam je delší přestupní termín. Bylo to navázané na přestup Deleho Israela z Daugavpilsu do Olomouce. Mí agenti se na tomto přestupu podíleli a Daugavpils potřeboval levého obránce. Domluvily se testy, chtěli mě aspoň týden vidět. Přiletěl jsem, bylo minus dvacet, na sobě jsem měl dvě bundy, ale zvládnul jsem to", popisoval Harušťák svůj neobvyklý přesun v rozhovoru pro web eFotbal.cz. Někdejší mládežnický reprezentant se brzy zařadil mezi opory svého týmu, nastupuje pravidelně, opakovaně byl vybrán do ligové sestavy kola a ve 29 utkáních zaznamenal 4 gólové asistence. A jak vnímá kvalitu tamní ligy v porovnání s tuzemskou druhou nejvyšší soutěží? "Tyhle soutěže srovnávat nejdou. Hraje se tu techničtější a otevřenější fotbal. V naší druhé lize nenarazíte na hráče, kteří hráli bundesligu, srbskou ligu nebo vynikající Brazilce. Osobně by mě velmi zajímala konfrontace zdejší první trojky s naší ligou. Od čtvrtého do šestého místa, to je takový vršek druhé ligy. Zbytek je strašně vyrovnaný. Jsou to týmy plné mladých kluků," uvedl ve výše zmíněném rozhovoru. Podle dat od společnosti Wyscout je Harušťák vůbec nejlepším levým bekem do 23 let ze všech pobaltských soutěží. Není proto překvapením, že ho mají v hledáčku tamní movité kluby. Jeho hostování v Daugavpilsu bude trvat až do konce prosince, klub na něj nicméně může za určitých podmínek uplatnit opci.
